Krmení a potrava

Výběr vhodného krmiva a správná výživa akvarijních ryb patří mezi základní předpoklady úspěšného chovu. Pestrost a dostupnost nabízené potravy v akváriu je však dosti odlišná od přirozených potravních návyků ryb ve volné přírodě, kde ryby nemají neustále takovou hojnost potravy jako v zajetí a k jejímu získání vydávají také mnohem více energie. Nejen z tohoto důvodu je tedy nutné dodržovat jedno jednoduché základní pravidlo, kterým je to, že RYBY NEPŘEKRMUJEME! Další důležitou zásadou při krmení našich ryb je především zajištění co největší různorodosti a rozmanitosti podávané potravy, přičemž by druh a velikost krmiva měl odpovídat nárokům chovaných ryb.

Převážná většina ryb vhodných do společného akvária jsou všežravci. Podáváme jim živočišnou, rostlinou i umělou potravu. Dospělé ryby stačí krmit jenom 1x denně, případně 2x denně v menším množství. Krmíme je pouze takovou dávkou krmiva, kterou ryby stačí spotřebovat do 5-10 minut. Jednou týdně či klidně i dvakrát za týden krmení zcela vynecháme. Můžeme být zcela bez obav, že by naši chovanci v době tohoto krátkodobého výpadku krmení trpěli hladem. Takové vyhladovění rybám naopak jenom prospěje a vždy si dokážou v akváriu najít různé řasy, rostlinné zbytky apod. Stejně tak se při delším odjezdu z domova (dovolená apod.) nemusíme nijak obávat nějakých následků této dlouhodobé "hladovky", neboť běžné druhy dospělých ryb (nikoliv potěru!) bez problémů vydrží v akváriu i 2-3 týdenní půst, který je mnohem lepší než krmení (většinou překrmování) nedostatečně poučenou osobou. Při dlouhodobém podávání nadměrného množství potravy dochází nejen k tloustnutí ryb, ale také k tomu, že se nespotřebované krmivo v akváriu rozkládá a spolu s výkaly ryb zbytečně zatěžuje vodu odpadními látkami, až může dojít k zakalení vody či přemnožení řas nebo dokonce k celkovému narušení biologické rovnováhy, kdy při nedostatku kyslíku hrozí katastrofa v podobě úhynu ryb.

  Živočišná potrava

Přestože se základem potravy pro dospělé ryby mohou stát i kvalitní umělá krmiva, není krmení výhradně touto potravou příliš vhodné, takže je jednoznačně doporučeníhodné doplňovat stravu ryb i přirozenou živočišnou potravou. I když snad všechny druhy ryb přijímají nejraději a nejdychtivěji právě živou potravu, která se rybám před očima pohybuje a láká je tak o to více, tak je bohužel získávání i přechovávání živého krmiva pro většinu akvaristů zpravidla nemožné či velmi obtížné. Alespoň určitou náhražkou je mražené krmivo, které je i z hlediska výživnosti podobně hodnotné jako živá potrava. Zmrazením živých organismů se nijak nesnižuje kvalita tohoto krmiva. Zmrazení nám také podstatně minimalizuje možnost zavlečení nákazy či parazitů do akvária, a také dále odpadá ono problematické shánění a uchovávání živého krmiva. Před podáváním mraženého krmiva je vhodné toto nechat nejdříve rozpustit ve sklenici s trochou vlažné vody. Následně je pak zkrmujeme až po předchozím mírném propláchnutí pod tekoucí vodou v jemném sítku (např. plastové na čaj apod.). Mražené krmivo nesmíme nechat rozpustit a znovu zmrazit, a to ani částečně!
Za další vhodné krmení, které může alespoň částečně nahradit živou potravu, lze považovat také lyofilizované krmivo (např. lyofilizované nitěnky). Při vlastním procesu lyofilizace se krmivo nejdříve hluboce zmrazí, následně se za sníženého tlaku odstraní zmrzlá voda ve formě vodní páry, takže potrava tak neztrácí svoji výživnou hodnotu. Naproti tomu sušené krmivo, což jsou za vyšší teploty pouze usušené různé organismy, je sice výrobně levnější, ale není již tak vhodné a výživné, a ani ryby toto příliš rády nepožírají. Lyofilizovaná i sušená krmiva je vhodné před podáním rybám nejdříve na chvíli namočit do trošky vody.

Červi

• Nitěnky (Tubifex) - Jsou to tencí, červenaví červi, dlouzí 2-8 cm. Žijí v zabahněných dnech mělkých, pomalu tekoucích vod, a to i v silně znečistěných odpadních vodách. Nitěnky jsou často jedinou dostupnou živou potravou nabízenou v akvarijních obchodech. Jedná se o velmi vydatné a tučné krmivo, takže se nedoporučuje jak překrmování ryb, tak ani každodenní podávání. Zakoupené nitěnky uchováváme v nízké, ploché misce nebo sklenici s trochou vody, kterou umístíme na chladném místě (spodní část chladničky, sklep). Nitěnky se shlukují do chomáče, takže nehrozí jejich vylézání z nádoby ven. Po zakoupení je ihned nezkrmujeme, ale první 3-4 dny je pravidelně 1-2x denně propíráme, aby se z nich vyloučil sliz, bahno i různé nečistoty z jejich trávicího ústrojí, které se mohou stát zdrojem nemocí ryb. Před každým propláchnutím také nejprve odebereme uhynulé nitěnky světle šedavé barvy, které jsou v klubku živých soustředěné většinou na jednom místě. Následně propíráme chomáč nitěnek tak, že je několikrát prudce rozmetáme ve větší sklenici pod proudem vody, kdy se nitěnky po chvilce shlukují u dna a vodu s nečistotami pomalu odléváme. Správně skladované a denně propírané nitěnky vydrží bez problémů 2-3 týdny i bez potravy. Při dlouhodobějším uchovávání je přikrmujeme tenkým plátkem syrové brambory. Občas nabízené mražené nitěnky nejsou vhodné! Nemají totiž pevnou schránku jako korýši nebo larvy hmyzu a po rozmrazení je z nich kaše, která velmi kalí vodu.
  
  
• Roupice (Enchytraeus) - Jedná se o cca 4 cm dlouhé červy, bělavé barvy, žijící ve vlhké půdě. Můžeme si je namnožit i doma, kdy zakoupenou násadu umístíme do 10 cm nízké bedničky naplněné lehkou hlínou s pilinami. Násadu roupic vložíme do důlku a přímo na ně přidáme jejich potravu (housky, ovesné vločky, vařenou zeleninu), kterou předem navlhčíme ve vodě nebo mléce. Vše přikryjeme sklem, celou bedničku pak víkem s otvory (zemina musí zůstat vlhká) a postavíme ji do nepříliš chladné místnosti. Násadu postupně mírně přikrmujeme, zkaženou a nespotřebovanou potravu odstraňujeme. Po přibližně 4 týdnech se roupice namnoží a slézají se na skle, odkud je odstraňujeme a po propláchnutí na sítku je zkrmujeme. Roupice jsou velmi vydatné a tučné krmivo, a proto jimi nekrmíme příliš často.
  
  Malé roupice "Grindal" se hodí zejména pro drobné druhy ryb i pro odrostlejší potěr. Můžeme si je namnožit např. na vlhkém molitanu posypaném ovesnou moukou, který umístíme do nádoby a přikryjeme. Pěnovou houbu pak stačí po čase jemně vypláchnout pod tekoucí vodou a vyplavené červíky po propláchnutí můžeme podávat rybám.
  
  
• Žížaly - Tito kroužkovci (Annelida) jsou výborným krmivem nejen pro velké druhy ryb, kterým se žížaly mohou dávat celé nebo nakrájené na větší kusy, ale jsou vhodné i pro středně velké či menší ryby, pro které je ale nutné žížaly předem na drobno nasekat spolu s následným propláchnutím. Živé žížaly se dají před zkrmováním skladovat i mnoho dnů v bedničce s vlhkým pískem.

Larvy hmyzu

• Patentky - Nazývají se tak červené larvy pakomárů rodu Chironomus o délce 1-2 cm. Vyskytují se ve dnech stojatých a pomalu tekoucích vod. Živé jsou k dostání v obchodech jen velmi výjimečně. Pokud je přesto náhodou seženeme živé, skladujeme je v chladu na misce s trochou vody a zkrmujeme maximálně do jednoho týdne. Patentky se neshlukují do chomáčů jako nitěnky, a proto je při každodenním čištění proplachujeme na husté síťce pod mírným proudem tekoucí vody. Bez problémů dostupným a velmi vhodným krmivem jsou pak mražené patentky. Po rozmrazení mají mít tyto červenou barvu. Pokud je z nich velké množství zbarvené do hněda, jedná se o patentky uhynulé již před zmrazením či opakovaně rozmrazované a takové jsou pro krmení ryb nevhodné!
  
  
  
• Černé komáří larvy - Larvy případně i kukly komárů rodu Culex, těch kteří nás pak po vylíhnutí tolik obtěžují (hlavně jejich bodající a krev sající samičky), se vyskytují v různých tůních a loužích, kde jim stačí i jen trocha vody. Larvy bývají zavěšené za ocasní část pod hladinou a při vyrušení se pohybují rychlým mrskáním, zatímco kukly jsou o něco větší a tmavěji zabarvené, s rychlejším pohybem. Živé si je můžeme nalovit např. na zahradách, v nádobách, barelech, sudech s dešťovou vodou. Chytáme je do jemné síťky a ihned zkrmujeme rybám. I když jsou poměrně čilé a pohyblivé, v akváriu nemají šanci rybám uniknout, takže nehrozí nějaké pozdější vylíhnutí dospělých komárů. Jedná se o velmi vhodné krmivo, které je v akvarijních obchodech k dostání pouze jako mražené.
  Při případném lovení živých komářích larev můžeme spolu s nimi najít výjimečně i patentky (zdržují se u dna), a také larvy jepic. Ty se mohou stát taktéž vhodným zpestřením krmiva pro naše ryby. Jsou cca 5-10 mm velké a pohybují se ve vodě velmi hbitým lezením nebo trhavým plaváním.
  
  
• Koretry - Bíle zbarvené, sklovité larvy pakomárů rodu Chaoborus jsou velké přibližně do 2 cm. Jako krmivo jsou poměrně tuhé a vhodné spíše pro větší nebo středně velké ryby. V prodejnách jsou dostupné v mraženém stavu a mají tu vlastnost, že při zkrmování po předchozím rozmražení se ihned nepotápí, ale většinou vydrží poměrně dlouhou dobu plavat na vodní hladině. - Bíle zbarvené, sklovité larvy pakomárů rodu Chaoborus jsou velké přibližně do 2 cm. Jako krmivo jsou poměrně tuhé a vhodné spíše pro větší nebo středně velké ryby. V prodejnách jsou dostupné v mraženém stavu a mají tu vlastnost, že při zkrmování po předchozím rozmražení se ihned nepotápí, ale většinou vydrží poměrně dlouhou dobu plavat na vodní hladině.

Zooplankton - korýši

• Perloočky, dafnie (Daphnia) - Nazývají se lidově jako tzv. "vodní vši, blechy". Žijí ve stojatých vodách, rybnících a různých nádržích. Velikost a zbarvení bývá rozdílné dle druhu a závisí také na jejich výživě. Většinou jsou perloočky zbarvené šedě, ale i zeleně, hnědě nebo červenavě. Nalovit si je můžeme také sami pomocí síťky s vhodnou hustotou jednotlivých ok, kterou máváme ve vodě, jako bychom malovali ležatou osmičku. Určitou nevýhodou je možné zavlečení všelijakých nemocí či parazitů, což se dá však minimalizovat důsledným propráním nalovené potravy a také tím, že lovíme pokud možno v místech bez výskytu ryb. Po nalovení přenášíme živé dafnie v nádobách s dostatkem vody, aby nehrozil jejich úhyn z nedostatku kyslíku. Nalovenou živou potravou ihned podáváme rybám, neboť dlouhodobější uchovávání v domácích podmínkách je problematické. Případné nezkrmené přebytky se dají snadno zmrazit. Tito zástupci planktonu patří sice k nutričně chudším krmivům, ale přesto jsou velmi vhodným přirozeným krmivem zejména pro středně velké druhy ryb. V akvaristikách patří dafnie k běžné nabídce mražené potravy.
  Občas se dá najít v obchodech mezi mraženou potravou také moina, což je nejmenší druh perlooček, který se hodí i pro drobnější druhy ryb.
  
  
• Buchanky (Cyclops) - Jsou podstatně drobnější a menší než předchozí druh, světleji zbarvené, v odstínech bílé, přes zelenou až po hnědou barvu. Díky své velikosti se hodí i pro drobné rybky a odrostlejší potěr, avšak nepohrdnou jimi ani ryby dorůstající větší velikosti. Loví se stejným způsobem jako dafnie, ale do hustějších sítí s jemnými oky. Ve volné přírodě jsou dostupné i v zimním období. Buchanky se také dají běžně zakoupit jako mražené.
  
  
  
• Žábronožka solná (Artemia salina) - Korýš žijící ve slaných vodách, který se stal proslulým v akvaristice hlavně díky dostupnosti a snadnosti, s jakou se dá zajistit živá potrava nezbytná pro zdárný odchov rybího potěru. Žábronožky, nazývané akvaristy jednoduše jako artémie, neslouží jen jako krmivo pro rybí plůdek ve svém naupliovém (larválním) stadiu vývoje, ale dá se krmit i jejich odskořápkovanými vajíčky a kromě toho se prodávají také mražení dospělí jedinci vhodní pro dospělé ryby.
  Vajíčka žábronožek se nabízí vakuově balená v konzervách a po otevření musí být uskladněna v suchu a chladu. Nesmí se k nim dostat voda ani vzdušná vlhkost! Líhnutí vajíček (cyst) se obvykle provádí tak, že napustíme do sklenice vodovodní vodu (cca 1,5 litru) a rozpustíme v ní jednu vrchovatou polévkovou lžíci soli. Po přidání potřebného množství vajíček artemií zavedeme dovnitř silné vzduchování (hadičkou bez vzduchovacího kamínku). Vajíčka se musí vířit ve vodním sloupci a nesmí ležet na dně nebo plavat na hladině. Rychlost líhnutí je závislá na teplotě vody. Při teplotě 25 °C se první nauplie líhnout za 24 hodin, při nižší teplotě později. Po vypnutí vzduchování klesají nevylíhlá vajíčka ke dnu a prázdné skořápky zůstanou na hladině. Živé nauplie plavou ve vodním sloupci a shlukují se za světlem. Toho se dá využít k tomu, že pomocí bodového světla se nám shromáždí na jednom místě, odkud je pak snadno odsajeme tenkou hadičkou do připravené nádoby. Dáváme pozor, abychom nenasáli i zbylé skořápky, neboť tyto se mohou potěru vzpříčit v jícnu a způsobit tak jeho úhyn. Živé nauplie po mírném propláchnutí ihned zkrmujeme. Ve sladké vodě vydrží nauplie naživu maximálně 2-3 hodiny, potom hynou. Je tedy nutné krmit potěr několikrát denně a vždy jen malou dávkou.
  
  
• Blešivci (Gammarus) - Korýši, kteří jsou díky své velikosti vhodní hlavně pro velké druhy ryb. I když se vykytují i ve sladkých vodách, tak v obchodech se nabízí mořský druh, a to jak v mraženém stavu, tak také jako sušené krmivo.
  
  
  
• Mimo výše uvedené druhy korýšů se dají zakoupit také různé mražené krevety, krill, mysis, které jsou vhodné pouze pro dravce či pro ryby dorůstající větších velikostí. Velkým rybám se podávají buď vcelku, ale je možné je před zkrmováním také nasekat nebo nakrájet na menší kousky. Nejrůznější firmy nabízí také rozličné mražené směsi, namixované často i s jinou potravou (hovězí srdce, rybí maso, řasy, špenát atd.).

  Rostlinná potrava

Dostatek rostlinné potravy je nezbytný pro ty druhy ryb, jejichž významnou složku potravy tvoří řasy a části rostlin. Řasy sice rostou ve větší či menší míře v každém akváriu, přesto spoléhat se pouze na to, co si ryby samy najdou, nestačí a druhy vyžadující větší podíl rostlinné potravy tak musíme přikrmovat náhradní potravou. K tomu nám velmi dobře poslouží např. listy salátu, špenátu, kopřiv, čínského zelí, a dále také nakrájené tenké plátky okurek, cukety, dýně, mrkve, papriky, ale i brambor nebo jablek apod. Aby tato potrava neplavala na hladině, ale klesla ke dnu, je možné např. listy buď zatížit u dna kamenem nebo je jinak něčím přichytit (dlouhá tyčka, kolíček, gumička apod.). Další možností je listy i plátky zeleniny přelít vařící vodou, tyto po vyhladnutí změknou a po vložení do nádrže klesají ke dnu. Nespotřebované zbytky potravy musíme po několika hodinách z akvária odstranit, aby nedocházelo k nepříznivému ovlivňování kvality vody. Dalším způsobem, jak zajistit rybám přímo řasy, je ten, že se vloží odstřihnuté větší listy vodních rostlin (např. šípatkovců) do sklenice s trochou akvarijní vody někam k oknu, na silně osvětlené místo. Po několika dnech se pak vytvoří na listech povlak zelených řas a na kterých si po opláchnutí mohou v akvária ryby pochutnat. Nezapomínejme na to, že mnohé druhy ryb (např. krunýřovci Ancistrus, ale i parmičky Crossocheilus nebo některé druhy teter) při nedostatku rostlinného krmiva mohou poškozovat vodní rostliny, čemuž se dá předcházet podáváním pestrého "zeleného" krmiva, kterým často nepohrdnou ani ryby nepatřící mezi typické "býložravce".

  Umělá krmiva

Z velmi širokého výběru nejrůznějších druhů od mnoha výrobců by se měla umělá krmiva používat pouze jako doplněk živé či mražené potravy. Vyrábí se z rostlinných i živočišných surovin, s doplňkem vitaminů a minerálů, včetně různých barviv. Nejčastěji jsou ve formě tenkých nadrcených vloček, kdy se produkují různobarevné směsi pro všežravé ryby, a také zelené vločky s obsahem řas (spirulina, chlorella) pro ryby vyžadující rostlinnou potravu. Dále jsou dostupné různě velké granule či na hladině plovoucí pelety, nebo také slisované krmivo ve formě tablet a chipsů pro ryby žijící u dna. Otevřená balení všech druhů umělých krmiv pečlivě uzavíráme a uchováváme v suchu! Umělá potrava totiž dokáže rychle absorbovat vzdušnou vlhkost a může dojít k napadení plísněmi, což může ohrozit zdraví ryb. Dále také mnozí výrobci na obalech svých krmiv tvrdí, že právě jejich krmivo "nekalí vodu", na což se v žádném případě nespoléháme (není to totiž pravda) a své ryby nikdy nepřekrmujeme! Běžné a nenáročné druhy ryb si sice dokážou zvyknout na trvale podávanou umělou či sušenou potravu, přesto ale takové jednostranné krmení, i v případě, že střídáme více druhů krmiv od předních světových firem, není dlouhodobě příliš vhodné a rybám neprospívá.